Beru do ruky telefon. Je mi to jasné — zase obrazovka. Ale tentokrát mě zajímá, jak tuhle věc zvládají ostatní.
Vyhledal jsem #odpocinek a #digitalnidetox na Instagramu a narazil jsem na pojem mindfulness.
Mohlo by to být něco pro mě?

Na Wikipedii jsem si přečetl: „Mindfulness je praxe, při níž cíleně směřujeme pozornost k současnému okamžiku bez hodnocení. Je to dovednost, kterou rozvíjíme meditací nebo jiným tréninkem. Mindfulness se využívá ke snižování deprese, stresu, úzkosti a při odvykání závislosti na drogách.

Wikipedia ji nazývá cvičením pozornosti, jiní ji označují za životní styl – životní styl, který spočívá v přijetí nevyhnutelných negativních i pozitivních zkušeností. Při tom si ne­reaktivním způsobem uvědomujeme fyzické i duševní pocity a situace přítomného okamžiku. Pro mnoho lidí mindfulness znamená meditaci a jógu.

„Ne­reaktivní?“ pomyslel jsem si. Ufff, tak tady to u mě vázne. Nereagovat na všechny ty zvuky, oznámení a impulzy, které přicházejí z mého telefonu... to bude výzva!

Dobře, tak to zní vlastně docela fajn! Ale odkud tato potřeba po mindfulness vlastně pochází? Odkud přišla tato myšlenka?

Mindfulness není nic nového. Tento fenomén pochází z buddhismu a vznikl už přibližně před 2 500 lety. Ale zdá se, že dnes je ještě relevantnější než kdy dřív. Svět se rychle mění a naše možnosti jsou téměř neomezené. Dobrý život je na dosah.

Ale zároveň (nebo možná právě proto) lidé trpí duševními nemocemi více než dřív. Znám a vidím mnoho lidí, které tíží napětí, strach a úzkost. Není divu, že se životní styl založený na pokoji, rozjímání, relaxaci, pozornosti, lásce a klidu stává stále žádanějším. Mám pravdu?

Na životním stylu tohoto typu není nic špatného. Přesto si kladu otázku, jestli je úplně oprávněné redukovat mindfulness jen na životní styl. Mindfulness pochází z buddhismu – a buddhismus je přece náboženství, že? To přece nelze zjednodušit jen na způsob života, nebo ano?

Můžete namítnout: „Ne, buddhismus nemá boha, takže to není náboženství!“ To je pravda. Pokud ale chápete náboženství spíš jako formu hledání smyslu nebo spirituality, pak je buddhismus rozhodně náboženstvím. Nabízí totiž odpovědi na nejhlubší otázky lidského života – na otázky smrtelnosti člověka a utrpení ve světě. Takže i zde existuje určitá víra a specifická „věrouka“.

Buddhismus není jediným náboženstvím, ve kterém hrají principy mindfulness roli. Podle nizozemského autora Philipa Troosta už Bible obsahuje mnoho principů mindfulness. Troost je přesvědčen, že mindfulness není vynález buddhistů, ale samotného Boha. Křesťanský příběh o stvoření je toho dobrým příkladem:

Mnoho z těchto principů najdeme také v životě Ježíše Krista – pokud jde o mindfulness, pozornost a odpočinek. Ve skutečnosti jsou pokoj, klid, láska a milost základními pojmy v Bibli. V Novém zákoně několikrát čteme, jak Ježíš dokázal zachovat klid uprostřed různých druhů chaosu.

• Pokoj v davu (Marek 6, 38–42):

Zatímco Ježíš mluví k více než pěti tisícům lidí, už se začíná stmívat. Jeho přátelé mu navrhují, aby dav poslal domů, aby se najedli. Pak Ježíš říká: „Dejte vy jim jíst.“ Panika! Jak zajistit tolik jídla v tak krátkém čase? Pak se Ježíš zeptá: „Kolik máte chlebů?“ Ukázalo se, že je tam pouze pět chlebů a dvě ryby. Ježíš přikázal všem, aby si sedli. Vzal pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi a požehnal je. Potom chléb rozlámal na kusy a podal učedníkům, aby je rozdali. Dvě ryby rozdělil mezi všechny přítomné. A lidé jedli, dokud se nenajedli.

• Klid během bouře (Marek 4, 37–41):

Jednoho dne je Ježíš na lodi se svými přáteli. Náhle vypukne bouřka. Vlny narážejí do lodě a ta se začíná plnit vodou. Ježíš spí vzadu na lodi. Jeho přátelé ho probudí a volají: „Mistře, nezajímá tě, že umíráme?“ Ježíš vstane a přísně řekne větru a jezeru: „Ticho! Klid!“ Vítr ustal a voda se uklidnila. Potom jim řekl: „Proč se tak bojíte? Ještě pořád nemáte víru?“

Ať už jsme v jakékoli situaci, můžeme se z Ježíšova života něco naučit o odpočinku – o pokoji uprostřed našich bouří a odpočinku uprostřed toho, co se děje kolem nás. Ježíš nám ukazuje, jak najít ten klid. Křesťanství učí, že bez ohledu na to, v jaké bouři se ocitnete, se můžete obrátit k Bohu a věřit, že vám poskytne odpočinek uprostřed chaosu.

Slyším ze svého telefonu podivný zvuk – jiný, než na jaký jsem zvyklý. Ze zvědavosti beru telefon do ruky a objevuji zprávu z aplikace Bible YouVersion:

„Pojďte ke mně všichni, kdo jste unavení a obtíženi, a já vám dám odpočinutí.“

Je čas na opravdový odpočinek.

Podívejte se kriticky na svůj vlastní život. Dáváte si prostor k odpočinku a klidu? Kde a kdy zažíváte skutečný mír – pravý vnitřní klid? Často saháme po věcech, u kterých hledáme „odpočinek“, ale ve skutečnosti jsou rušivé a přidávají nám jen vnitřní hluk. Klid může být zpočátku nepříjemný, když na něj nejsme zvyklí, ale vytrvalost přináší velkou odměnu.

Po staletí zaznívá pozvání k odpočinku a vnitřnímu klidu. Je to pozvání od Boha právě pro vás – podává vám svou pomocnou ruku. U něho můžete najít opravdový odpočinek. Zkuste to.