Vánoce: Narození Ježíše Krista

Ať už si to uvědomujete, nebo ne, každý rok se na chvíli zastavíte a zamyslíte se nad životem Ježíše Krista. Zejména o Vánocích! V západním světě se Vánoce prostě přeskočit nedají. Během let se příběh Vánoc trochu zředil a zamotal. Všichni víme, že to vlastně není o dárcích nebo o Santovi. Vánoce se tak zaměřily hlavně na pohodu a teplo během těch tmavých dnů, na lásku, dávaní a na to, jak je důležitá rodina.

Ale původně šlo o něco jiného – o „vtělení“. To znamená, že Bůh se stal člověkem. Konkrétně jde o Ježíše, který přišel do našeho rozbitého světa jako miminko. Jako každé jiné dítě – a přitom úplně jiné.

Dá se říct, že život Ježíše byl opravdu výjimečný, zvlášť když si uvědomíme, že o staletí později stále slavíme jeho narození. Ale jak to vlastně tehdy vypadalo? Kdo všechno je v tom namočený? A proč to slavíme dodnes?

Vánoce jsou o narození Ježíše Krista. Příběhu, který se odehrál ve stáji v Betlémě v Izraeli. V té stáji strávila těhotná Marie noc se svým manželem Josefem po dlouhé cestě. Právě té noci porodila svého syna – Ježíše.

Určitě jste už viděli ten betlém – malou chýši s miminkem v dřevěných jesličkách. Okolo něj stojí lidé, kteří se na dítě dívají s obdivem. Pojďme se na ten betlém podívat blíže, abychom pochopili, o čem Vánoce opravdu jsou.

Hlavní postavou betlému je miminko Ježíš. Vánoce jsou totiž především o narození tohoto dítěte. Vedle něj stojí jeho otec Josef a jeho matka Marie. Protože se Ježíš narodil ve stáji, nechybí tam ani zvířátka. Kromě nich přišli také pastýři, kteří pásli ovce v okolí, a „Mudrci“ z Východu, známí také jako tři králové. Nad nimi často poletuje anděl. Všechny tyto postavy hrály důležitou roli v pravém vánočním příběhu. Pojďme se na ně podívat na jednoho po druhém.

Tento malý Ježíšek je tím, kolem koho se točí celé vánoční oslavy. Ježíš je opravdu výjimečné dítě. Ať už si o něm myslíte cokoliv, jeho narození navždy změnilo svět. Čím se tedy tento maličký lišil od ostatních miminek? No, byl počat Božím Duchem svatým. Je jedinou osobou, která se narodila zároveň zcela člověkem i zcela Bohem. Právě proto se Ježíš také nazývá Syn Boží!

A právě proto jeho narození slavíme i po více než 2000 letech!

Marie byla úplně obyčejná dívka z Nazaretu. Byla zasnoubená s Josefem a bylo jí asi šestnáct let. To dnes může znít hodně mladě, ale v té době bylo běžné, že se dívky vdávaly kolem tohoto věku. Marii navštívil anděl a řekl jí, že čeká výjimečné dítě a že by se mělo jmenovat Ježíš. Marie byla šokovaná, protože nikdy neměla sex. Dokonce se anděla zeptala: „Jak je to možné?“ Anděl ji ujistil, že to Bůh zařídí svým Duchem! Marie přijala tento zvláštní úkol.

Nádherná věc, kterou se od Marie učíme, je přijmout Boží plán, i když je zmatený nebo bolestivý. Marie byla pokorná a poslušná, a právě proto je nyní požehnaná na věky věků!

Josef byl zasnoubený s Marií, když zjistil, že čeká dítě. Protože spolu ještě neměli sex, dítě nemohlo být jeho. To muselo být pro něj hrozně frustrující a plné zklamání! Plánoval, že ji opustí bez povyku.

Pak se ale Josefovi zdál sen. Anděl mu řekl, že Marie nic špatného neudělala, a že těhotenství způsobil Bůh! A navíc, že toto dítě bude zachráncem světa. I když to pro Josefa muselo být neskutečně těžké, tento sen všechno změnil. Rozhodl se stát otcem Ježíše.

Josef má v příběhu ještě další sny, ve kterých mu Bůh sděluje důležité věci. O těchto snech se dočtete později.

Pastýři byli první, kdo přišel navštívit Ježíše, když se narodil. Tu noc se jim v polích zjevil anděl a řekl jim o tomto výjimečném dítěti. Pastýři hned spěchali na místo, o které jim anděl pověděl.

V té době byli pastýři považováni za lidi na spodní příčce společnosti. Nebylo to nijak prestižní zaměstnání a často šlo o drsné chlapy. Právě proto je tak zvláštní, že právě oni byli první, komu bylo řečeno, aby šli navštívit Ježíška. Ukazuje nám to, že Bůh má opravdu zájem i o ty, kteří jsou na okraji společnosti.

„My tři králové jdeme…“ jak praví známá píseň. Ve skutečnosti však v Bibli není žádný záznam, že by jich bylo přesně tři. Někdy se označují jako mudrci nebo mágové. Jedno je jisté – přišli z Východu. Věnovali se astronomii a podle hvězd dělali předpovědi.

Právě to dělali, když se objevila nová zvláštní hvězda. Tu vyložili jako znamení, že se narodí nový král. Vyrazili na cestu a hvězdu sledovali až do Izraele. Nejprve navštívili místního krále Heroda, který o ničem nevěděl. Pokračovali tedy dál a nakonec dorazili ke stáji v Betlémě. Přinesli tři dary – zlato, kadidlo a myrhu. Právě odtud vznikl nápad, že jich bylo právě tři.

Zajímavé je, že i když obvykle vidíme betlémy s pastýři i mudrci současně, mudrci by se ve skutečnosti objevili až dva roky po narození Ježíše. Pastýři už dávno odešli a doufejme, že svatá rodina mezitím měla lepší ubytování než jen stáje!

Nad chlévem často září hvězda. Právě hvězda hraje o Vánocích důležitou roli – často ji vidíme jasně zářit i na špičce vánočního stromku. Hvězda ukazuje Třem králům cestu k místu, kde se má narodit Ježíš. Nová hvězda symbolizovala zrození nového krále a byla zároveň vnímána jako znamení nové, lepší doby plné naděje.

Astronomie dnes v křesťanství nehraje téměř žádnou roli, ale v dávných dobách lidé často vzhlíželi k nebi a hledali znamení ve hvězdách.

Skutečně tato vánoční hvězda existovala? Astronomové se téměř jednomyslně shodují: ano! Čínští astronomové z té doby také zaznamenali pozorování zvláštní hvězdy. Co přesně tehdejší lidé viděli, však zůstává nejasné. Mohlo jít o supernovu, vzácné seskupení planet Venuše a Jupiteru nebo dokonce o Halleyovu kometu. Ať už to bylo cokoli, záznamy potvrzují, že v té době byla na obloze skutečně pozorována nová, mimořádně jasná hvězda.

Anděl je opakující se postavou celého vánočního příběhu. Marii navštíví anděl Gabriel a oznámí jí, že otěhotní. Tentýž anděl se v Bibli objevuje i u dalších lidí. Josef má několik snů, ve kterých k němu anděl promlouvá. A samozřejmě pastýři slyší od andělů zprávu o tom, že se narodil Spasitel.

Je dobré vědět, že andělé, jak je často vídáme zobrazené v dekoracích, vůbec neodpovídají tomu, jak jsou popisováni v Bibli. V dekoracích je často vidíme jako krásné éterické ženy nebo baculaté cherubínky. Ve skutečnosti jsou andělé úplně jiní. Ve většině případů, kdy lidé potkají anděla, je jeho první věta téměř vždy: „Nebojte se.“ Důvodem je, že jejich vzhled musel být děsivý. V textech se píše, že byli impozantně vysocí, bronzoví a vyzařovali světlo.

Typický betlémek obsahuje celou sbírku zvířat. Začněme se zvířaty, která se najednou musela podělit o chlév s Josefem, Marií a Ježíšem. Nevíme, jaká zvířata tam přesně byla, víme ale, že Ježíš se narodil ve chlévě a ležel v jesličkách. Předpokládá se tedy, že tam byla různá zvířata typická pro dané období, například vůl nebo kozy. Neměl by chybět ani osel, na němž jela Marie do Betléma ve velmi pokročilém stádiu těhotenství.

Pastýři přivádějí ovce, o které se starají. Mudrci z Východu přijíždějí na velbloudech, ti tehdy sloužili jako dopravní prostředky na dlouhé cesty. Zda byla všechna tato zvířata skutečně v chlévě, nevíme. Upřímně řečeno, si ani nejsme jisti, že to byl chlév. Bible uvádí pouze, že Ježíš ležel v jesličkách. Proto se předpokládá, že musel být někde mezi zvířaty.

Ježíš se narodil v Betlémě, v zemi Izrael. Narodil se ve starém chlévě nebo v jeskyni. Josef a Marie žili v Nazaretu, asi 140 kilometrů daleko. Museli jít pěšky přibližně týden, než tam dorazili. Pamatujme, že Marie byla už ve velmi pokročilém stádiu těhotenství.

Necestovali do Betléma na „babymoon“ ani to nebyl žádný výlet. Museli se zaregistrovat do tehdejšího populačního registru kvůli nařízení císaře. To bylo možné pouze na místě, odkud jejich rodina původně pocházela. Protože toto nařízení platilo pro celou zemi, bylo město přeplněné hosty a všechny hostince byly plné. Pro Josefa a Marii nebylo místo, kde by mohli přespat.

Nakonec jim někdo nabídl místo k přespání – ve chlévě mezi zvířaty. Historicky šlo o místo, kde se narodil Ježíš. Podle tradice byl zabalen do plenek a položen do jesliček pro zvířata.

Náš kalendář je založen na narození Ježíše, které se stalo před více než 2020 lety. Přesný rok není znám, ale pravděpodobně se narodil čtyři roky před začátkem naší éry. V příběhu se objevují pastýři, ale prosinec je příliš chladný na to, aby venku pásli ovce. To znamená, že se Ježíš pravděpodobně narodil v březnu nebo dubnu. Prosinec byl zvolen až později, pravděpodobně proto, že Římané slavili 25. prosince svátek zimního slunovratu. První křesťané se rozhodli využít tento svátek k oslavě narození Ježíše.

Možná nejdůležitější otázka. Samozřejmě je to nádherný, vzrušující a možná i trochu romantický příběh Vánoc. Je tu láska mezi Josefem a Marií, roztomilé malé dítě Ježíš a zázračné události, jako je příchod pastýřů nebo mudrců. Velká část vánočního příběhu je idealizovaná a nemusí přesně odpovídat tomu, jak se to všechno skutečně odehrálo.

Opravdu je tento příběh pravdivý, vždyť se stal tak dávno?

Odpověď zní ano! Víme to, protože příběh je přesně zaznamenán v Bibli.

Bible je pro křesťany nejdůležitější knihou na světě. Skládá se ze dvou částí a ve skutečnosti je to sbírka knih. První část se nazývá Starý zákon. Obsahuje mnoho informací o historii judaismu, o zemi Izrael a také o stvoření světa. Ve Starém zákoně se píše, že jednoho dne přijde Spasitel (zachránce, mesiáš). Obsahuje různé předpovědi. Bylo mnoho proroctví o tom, jak a kde se židovský Mesiáš narodí, a Ježíš je naplnil všechny!

Druhá část se nazývá Nový zákon. I tato část je sbírkou knih napsaných Ježíšovými následovníky a lidmi, kteří po jeho smrti zaznamenávali příběhy o jeho životě. Vánoční příběh napsali dva různí autoři – Matouš a Lukáš. Matouš znal Ježíše osobně a byl jeho blízkým přítelem. Krátce po jeho smrti začali tyto příběhy sbírat a zaznamenávat je. Další knihy Nového zákona popisují, jak žít jako křesťan a jak bude vypadat budoucnost.

Zdá se, že jedna důležitá vánoční postava v betlému chybí – Santa Claus! To proto, že Santa Claus nemá nic společného s původním vánočním příběhem. Příběh Santa Clause má svůj původ v Nizozemsku. Santa Claus je vlastně variací Sinterklaase (něco jako náš Mikuláš). Nizozemští emigranti si tuto tradici přivezli do Ameriky, kde se spojila s německými zvyky, například s rozdáváním dárků o Vánocích.

Navíc i stromek s Vánocemi původně vůbec nesouvisel. Zvyk zdobit stromek v prosinci má kořeny ve starověkých germánských slavnostech. Dlouho byl vánoční stromek dokonce křesťany zakazován, protože s Vánocemi neměl nic společného.

Teď, když jsme probrali všechny postavy, vás možná bude zajímat, odkud přišel nápad ztvárnit scénu narození Ježíše. První zmínka o betlémku pochází až mnoho let po Ježíšově narození, konkrétně z roku 1223. Svatý František z Assisi, významný duchovní té doby, poprvé připravil živý betlém v jednom italském městě.

Předtím se někdy o Vánocích stavěly jen jesličky. Ale ztvárnění vánočního příběhu tímto způsobem se nikdy předtím nedělalo. František z Assisi chtěl lidem ukázat lidskou stránku příběhu. Vesnický muž a žena hráli Josefa a Marii. Doufal, že diváci budou inspirováni jednoduchostí a prostotou scénky.

Lidé scénu považovali za tak výjimečnou, že ji začali opakovat i doma, aby si připomněli příběh a myšlenku Vánoc.

Velká otázka zůstává: proč lidé stále slaví Vánoce, tisíce let poté? Pro křesťany je Ježíš nejdůležitější postavou jejich víry. Jeho narození je radostnou událostí. Věří, že Ježíš je Syn Boží a že ho Bůh poslal na zem, aby ukázal, jak moc lidi miluje. Mnoho detailů není důležitých, ale poselství Vánoc je to podstatné! Bůh, který se vždy zdál být tak daleko, je nyní malým, zranitelným dítětem,

„a dají mu jméno Immanuel“

což znamená „Bůh s námi.“ (Matouš 1:23)

Nikdy předtím nebyl Bůh tak blízko. Vánoce jsou oslavou naděje a lásky. Ježíš přišel, aby naplnil význam svého jména: „Bůh zachraňuje.“

Ale Vánocemi to teprve začíná – jedná se o první svátek v křesťanském kalendáři. Následují další důležité svátky, jako jsou Velikonoce, Nanebevstoupení a Letnice. Protože Ježíš nezůstal malý, jeho narození bylo jen začátek všeho. Vyrostl v dospělého muže s jasnou misí – misi, za kterou nakonec zaplatí životem. Ale to je už další příběh!