Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní

Ježíšův úplně první zázrak v Káni Galilejské se propisuje do mnohých vtipů, jako například ten o muži, který to trochu přehnal s vínem a potřeboval aspoň pár doušků čisté vody. Ježíš k němu ochotně přiskočil s pohárem vody. A onen muž jen řekne: „Od tebe už nic nepiju!“ Ten vtip je v tom, že Ježíš na svatbě v Káni Galilejské proměnil vodu ve víno (Janovo evangelium 2. kapitola, verše 1–12).

Ale nebyla to žádná zlomyslná myšlenka opít svatebčany do němoty. Ba naopak, byl to významný čin, který hostitele zachránil před ostudou. Počátkem těchto zázraků však nebyl nikdo jiný, než ona statečná žena, která kdysi dávno řekla své „Ano“ Bohu – byla to samotná Marie, Ježíšova matka. Upozornila svého syna, že došlo víno. Věřila totiž v jeho božské schopnosti a dalo by se říci, že ho popostrčila k tomu, aby ukázal svou moc. Ježíš se trochu zdráhal, ale Marie to odhodlaně zkoušela dál, tentokrát cílila na služebníky: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ (Janovo evangelium, 2. kapitola, 5. verš)

Ježíš pak vzal situaci do svých rukou a přikázal, aby služebníci naplnili prázdné nádoby vodou a podávali hostům. Udělali, co jim řekl. A když vrchní správce svatby ochutnal onu vodu proměněnou ve víno (o čemž neměl ani tušení), zavolal si ženicha a pochválil ho:

Kromě uzdravování, přeměňování vody ve víno apod., uměl Ježíš poroučet živlům a překonávat fyzické zákony. Jako například na lodi, když spal, přišla silná bouře a učedníky ochromil strach. Probudili Ježíše a žádali jej o pomoc. On jen mocným příkazem utišil vítr, a pak se jen otočil na učedníky s otázkou: „Kde je vaše víra?“ (Lukášovo evangelium, 8. kapitola, 25. verš).

Další příhodou na moři byla situace, kdy na Ježíšův pokyn učedníci vypluli na lodi a Ježíš zůstal na břehu, aby se o samotě modlil. Evangelista Matouš uvádí, že lodí zmítaly vysoké vlny. A v těch vlnách najednou učedníci uviděli někoho, jak kráčí po hladině. Domnívali se, že se jedná o přízrak a dostali strach. Ježíš jim ale řekl, že je to on, ať se nebojí.

Apoštol Petr pochyboval: „Pane, jestli jsi to ty, přikaž, ať k tobě přijdu po vodě.“ (Matoušovo evangelium, 14. kapitola, 28. verš). A tak mu Ježíš pokynul, aby vykročil. A skutečně, Petr kráčel v moři k Ježíši. Když se přiblížil až k němu, ovládl ho strach ze silných vln a začal se topit. Ježíš mu ale podal ruku, zachránil ho a položil mu otázku: „Proč jsi pochyboval, malověrný?“ (Matoušovo evangelium, 14. kapitola, 31. verš). Ostatní učedníci pak byli Ježíšovou mocí ohromeni.

Hlubokým příběhem Ježíšovy zázračné moci je vzkříšení Jairovy dcery. Jairus, představený synagogy (tedy muž s významnou náboženskou autoritou), přišel za Ježíšem v situaci, kdy byl obklopený početným davem a žádal ho o pomoc pro svou umírající dvanáctiletou dceru. Ježíš šel za nešťastným otcem, po cestě se však stalo něco velice zvláštního.

V tlačícím davu se ho někdo cíleně dotkl. Byla to žena, která trpěla dvanáct let krvácením (to z ní dělalo nečistou a prakticky nezačlenitelnou do společnosti). S vírou v Ježíšovu uzdravující moc se jej dotkla a její trápení v tom momentě pominulo. Ježíš zastavil a zeptal se, kdo si dotykem vzal kus jeho moci pro své uzdravení. Žena se přiznala. A Ježíš, s otcovským oslovením „Dcero“ ocenil její víru, které jí přineslo ono uzdravení. Toto náhodné, ale významné setkání zakončil slovy: „Jdi v pokoji.“ (Lukášovo evangelium, 8. kapitola, 48. verš).

Tohle zdržení muselo Jairovi přinést velký neklid – jeho dcera UMÍRALA a Ježíš se tu zdržuje s nějakou dámou. A skutečně, toto zdržení mělo fatální následek. K Jairovi přišel člověk z jeho domu a informoval ho, že jeho dcera zemřela. To mu muselo zlomit srdce. Ježíš ale do situace vstoupil:

Když přišel k děvčeti, dům byl plný truchlících a zdrcených lidí. Ježíš jim řekl, že dítě neumřelo, jen spí. Oni se mu ale vysmáli. Nedbal na to a přistoupil k dívce, vzal jí za ruku a zvolal: „Děvčátko, vstaň!“ (Lukášovo evangelium, 8. kapitola, 54. verš). Jairova dcera otevřela oči, nadechla se, vstala, vrátila se do života. Ježíš všem přihlížejícím přikázal, aby o tom, co se zde stalo, mlčeli.

Dalšími Ježíšovými zázraky a uzdraveními byly tyto: Uzdravení Petrovy tchýně, uzdravováni malomocných, vrácení sluchu hluchým a zraku slepým, uzdravení chromého, rozmnožení chlebů a ryb pro velký zástup, vyhánění zlých duchů, vzkříšení Lazara. Konkrétní příběhy jsou v Bibli v Novém zákoně.

Většina z těchto příběhů o Ježíšově působení má společnou jednu věc – a to Ježíšova slova o tom, že tím, co danou osobu uzdravilo, nebyl on, ale její víra v něj: „Dcero, tvá víra tě uzdravila. Jdi v pokoji a buď uzdravena ze svého trápení.“ (Markovo evangelium, 5. kapitola, 34. verš), nebo například: „Vstaň a jdi. Tvá víra tě uzdravila.“ (Lukášovo evangelium, 17. kapitola, 19. verš)

Může se zdát, že Ježíšovy zázraky jsou zkouškou naší víry – aby se stal zázrak musíme věřit, že je vůbec možné, aby se stal. Jít tomu naproti. Asi tak, jak popisuje další vtip: Byl jeden člověk a moc si přál vyhrát v loterii. A tak den co den chodil do kostela k soše svatého a prosil jej, ať se nad ním smiluje a dopřeje mu aspoň malou výhru. Když u sochy žadonil už několikátý den po sobě, svatý se k němu sklonil a řekl: „Tak si, člověče, prosím tě, aspoň kup ten los.“